#4047
jako když hodíš kámen do řekyjako když někdo odejdečekáš ažzmizí kruhy na hladiněa ty nemizí nemizí nemizí
jako když hodíš kámen do řekyjako když někdo odejdečekáš ažzmizí kruhy na hladiněa ty nemizí nemizí nemizí
Věděl jsem,že to nejsem já,i když jsem se procházelv několika zrcadlech současně. Pod ostrým operačním světlem,s pinzetou a skalpelem v ruce,ten osten bylzkrátka jinde.
běžet proti vlnámběžet protiběžet být schopen pohybunení to snad důvod k radosti?
někdy přijdeša položíš mi hlavu do klínastane se to tak rychlejako smrtmyšlenkaže nejsi psemale nejbližším mi člověkem
dalo by se říct že teprve vstávámale ve skutečnostitento den právě končíto se jen má krev přelilaz hlavy a dutiny břišnído neohebných nohou
chcát sám sobě do ústsmyčkami slov a rýmůto je self-prostitute * v kanystru od mlékapokojně kveterůžová plíseň * rozsekněme to(vzkaz Šalamouna ženám) * bílá páteř treskyje snad něco bezbrannějšího? * se zdviženou pravicícítí se nevinen * ego k prasknutíhle pán…
poslední dobouposlední dobouposlední dobouposlední dobouposlední dobouposlední dobouposlední dobouposlední dobouposlední dobouposlední dobouposlední dobouposlední dobouv tomhle těleje mi jaksi osaměle
ó kéž by… …ale myslím že se to nakonec zvrtne zavrtá pod kůži způsobí zánět neléčitelnou gangrénu citu
na chvíli zapomenua pak se to zase vrátíta bolestbolest tichakteré mlčí.. mlčíneschopné ze sebe vydatjediný smysluplný zvuk
stejně jako jestřábikřídla roztažena k letuumíráme v tom nenímezi námi rozdíl