Štítek Monology

povedu těbudu tvou cestoui kamenem na nítvým stínem

pak se to kdesi vyboulíodchlípne se aorta či coa bude toruce otečoupostava se vyhnehlas začne zadrhávatpak budu jen stát nebo klečets výkřičníkem v suchýcch ústecha smát se těm které to teprv čeká

tehdy jsi nasedlaa jela jelakopec končil zvedákem ve křovítam se sáně překlopily rukavice a čepice měl ten keřna každé větvihořely tam tváře a oči dětí

miluj pomalunáš den se podobá chůzisrdce pracuje na volnoběhna pláži u Aalooneesse zastavuje časrudé slunce zůstává přibité nad obzorem

i tady mlčím i teď, když chtěl bych říct i teď, když mlčím abych mlčeli teď, když píšu abych promluvil

Spirit … And the Spirit of Godwas hovering over the waters… chtěla by Mařka chtělamlaskne políbenízabečí beranzašustí senospadne jabkoa je pryč

z ruky do rukypřehazuji prázdno toto mi zbylo,když sis vzala půjčené,kovové klapky nomafonu rozezněly se,když vyprávělas o cestědo Úláúlé přehazuji prázdnoz ruky do ruky —černá do černé

upřímnostbýt upřímnýalespoň dnesalespoň k soběpřipustitže jsem tu čokoládu prostěsežral

ano jsem zdev tomto křesle sedímpiju kávutluče mi srdcezáda mě bolí jako čerttoužím přijdešptáš se na můj denzahledím se z oknanadechnu žmouláš kapesníkotáčíš tužku v prstechzapínáš mobilodpovídám pomaluje to důležité zahledíš se z oknaněkdo ti volájsem příliš pomalýhrnce se sypou…

na chvili si sednoutproti soběpřemýšlet kým jsikým jsi chtěl býtsledovat vrásky ve tvé tvářinajít kořenuchopit kolem ramenvykouřit společně dýmku