#2304
jsem, který jsemmůj dechje obláčekvznášející se ještě zde,zatímco já,… … jen přikrčený stín zůstáváv tvé mysli, však… … už nemáš jiné přání, odejítzemřítzmizet s ostatními stopy ve sněhu senepatrně prohloubí, když do tebe vstoupímvím
jsem, který jsemmůj dechje obláčekvznášející se ještě zde,zatímco já,… … jen přikrčený stín zůstáváv tvé mysli, však… … už nemáš jiné přání, odejítzemřítzmizet s ostatními stopy ve sněhu senepatrně prohloubí, když do tebe vstoupímvím
Pokaždé jsi o krok napřed, Aleno.Jsi tuhle, nebo támhle,o myší ocas nebo o opičí šťouchnutí.Kam spěcháš, jako bys chtěla do večera umřít? Jenom tvůj košík s jablkybude i zítra stát na stejném místě.
Vyhlížím nový rok?Spíš ani ne. Modlit, měl bych se vroucněji –In Pater Domine.
Nad andělů křídlysněžný Ibis,pod nimi beze dnajak uhel Abyss.
Budouvysvobozeni ti, Pane,kteří mnou jalovec růžence nepočítaně? A já ne,který nemnul jsem mnoho?Já mnul. Však vím, že nemnoho.
Uprostřed parku, u krmítka pro ptáky, když v písku slyšet bylo jen moje kroky,vzal mě prostě kolem ramen. Řekl – já taky.
Anděli boží,když všechno se boří,i teď mě máš rád?Mám po objetí hlad.
Pán,pán Ježíš vcházímezi olivovníkyse svými učedníkyučedníci spíon,na kameni tvaru lebky bdí.Bílém kameni tvaru lebky. Olivový olejz Hory Olivové,Sanctum Oleum, chladí Pánu nohy. Je noc. I Ježíš spí.
Plán Země v2.0. Tentokrát bez lidí.
Byl v tichu.V ozvěně vánku byla já nemluvil.Vždyť co se dá říct Bohunež posečkej prosím chvíli,ať pláštěm svým, zakrýt si mohu hlavu.