Štítek Modlitby

toto je báseň jednoho tahuje jako list stromujenž uchvátiv jej vítrtáhne ho vzhůruaby mezi mrakyzpůsobil déšť smějte se,neboť toto je báseň jednoho tahu,jenž přivolává déšť

Ztichl vítri listí přestalo se smát.Do tichaplné noci:„Ach, Bože… ,“ zašeptat.

Skrz bílé koule pampelišek prochází světlo.Bílé světlo prochází skrz mě.Poskakuji po louce, boty v rukou.Květnový déšť padá na mě i je.

Neděle Vzkříšení To já jsem tím hrobem, ‌‌však světlo rozrážíjeho temnotu.

Bílá sobota neplakal jsem až příliš dlouho soucit s druhým ten znám ale pláč nad sebou samým? ten ne

Velký Pátek Ve tři hodinyznovu trhá seopona v Chrámu.

Z.M. tvoje stopy v písku……zalila je kalná voda obraz muže mezi stromy……zmizel a snad bylo to včera ozvěna hlasu……ztrácí se v tichém šeru loďku jsi uvázal…… jdeš po druhém břehu vzpomenu si…… a mluvit už nemusím ty víš……co doříct jsem…

Když vstávám, noc se stane dnem.Kéž i tobě vzejde.Amen.

 upřeně pozoruji   květy meruněk        vykvétají               *  upřeně pozoruji   květy meruněk        opadají

Když se zastaví čas,vyjde hvězda. Hvězda není důležitá,ale čas. Ten přichází tiše a ve smyčkách.Jako had. Jsem teď. Tady. S tebou až do konce.Ve slámě jeslí, kdekoliv. Přišel jsem.Protože jsi byl nahý.