#3333
Odpuštění chceš-livezmi si pastelkunebo tužkunebo štětecrydlopero kus cihlyněkolik šišek nebo hrst čočkylístky slunečnicvodu z potokaa namaluj tvářpak se proti ní posaďzadívej se jí do očía můžeš-li odpusť čím ti kdo ublížil
Odpuštění chceš-livezmi si pastelkunebo tužkunebo štětecrydlopero kus cihlyněkolik šišek nebo hrst čočkylístky slunečnicvodu z potokaa namaluj tvářpak se proti ní posaďzadívej se jí do očía můžeš-li odpusť čím ti kdo ublížil
Jako apoštolovéchodíme po hladině.Poté se noříme do vln.Racci žebrají o chleba,písek z mokré kůže si vítr odnáší zpět do moře.
Můžeš se ptát po smyslu,ale nemusíš všechno chápat.Když všechno nechápeš, prostě mlč.Když mlčíš, jen miluj.Tak, jak to v ten okamžik dokážeš.
když vstávám,záříš kolem mě
toto je báseň jednoho tahuje jako list stromujenž uchvátiv jej vítrtáhne ho vzhůruaby mezi mrakyzpůsobil déšť smějte se,neboť toto je báseň jednoho tahu,jenž přivolává déšť
Ztichl vítri listí přestalo se smát.Do tichaplné noci:„Ach, Bože… ,“ zašeptat.
Skrz bílé koule pampelišek prochází světlo.Bílé světlo prochází skrz mě.Poskakuji po louce, boty v rukou.Květnový déšť padá na mě i je.
Neděle Vzkříšení To já jsem tím hrobem, však světlo rozrážíjeho temnotu.
Bílá sobota neplakal jsem až příliš dlouho soucit s druhým ten znám ale pláč nad sebou samým? ten ne
Velký Pátek Ve tři hodinyznovu trhá seopona v Chrámu.