#3997
Ach, bože, kolik osudů musím ještě unést,abych byl tím spravedlivým Abys mi dal napít,tak jako ti dala napít ta samařská žena u studny Je poledne a já mám od rána žízeň…… kolik osudů musím ještě unést
Ach, bože, kolik osudů musím ještě unést,abych byl tím spravedlivým Abys mi dal napít,tak jako ti dala napít ta samařská žena u studny Je poledne a já mám od rána žízeň…… kolik osudů musím ještě unést
jsem bodem v krajiněpovívá mnou vítrjsem vlnou, nebráním sepolehlým trsem travsplývám ke hladině
hovňajzz (jsem čten)(jsem ctěn)
cesta končí tamv tom stříbřitém trojúhelníku na kopcimatkadcerajejich jména se s tím mýmprotínají v jediném bodě
opírám se o tebety mě udržíšjsi silný já vímplný lásky
pod nohama křupe sníh potok teče pod ledem tisíc stop u jeslí je jiskřivé ráno
Žena, polehlá jako tráva,znovu uvěřila. A ta jiná – taky Marie –ta ne.
Čtvrtá neděle Adventní občas si připustímže bez tebenedokážu nic
Třetí neděle Adventní třitři andělé u stoluto je neděle Gaudete
Druhá neděle Adventní podaly si rucez opačných stran kruhusvětlo a světlo