#0619
Listí na kamení klekájak ve zpovědnici.Bože, odpusť nám,že řekli jsme, co nemělo se říci. Listí na kamení prší,prší a ne málo.Bože odpusť miza všechno, co jednou se už stalo.
Listí na kamení klekájak ve zpovědnici.Bože, odpusť nám,že řekli jsme, co nemělo se říci. Listí na kamení prší,prší a ne málo.Bože odpusť miza všechno, co jednou se už stalo.
Pane smiluj se,Pane, měj slitování. Prchám před Tebou.Od Tebe. Od svítání. Zlámej mým koňům nohy.Vyrvi mi z rukou otěže. Ať konečně zastavím se.A Duch Tvůj, krok můj dožene.
Pokryl jsi paletu barvami světajen zelená došla ti uprostřed léta.Zlatá však zbývá, máš ji nejraději.O dvě lahvičky koupil jsi víc. Ve výprodeji.
Jsi-li bez viny Štípe se kámenna dvě poloviny. Ta první za úsvitu září„Kdos bez viny.“ Ta druhá, černá, do dlaně až bodá.„Hoď si kamenem, jsi-li více Boha.“ Duše se štípe,drolí poloviny.
Pozdrav z Caporetta Prsty saháš do oblak.Dlaněmi se dotýkáš mraků.Když pláčeš, plníš moře.Když se směješ, rozkvétají stráně. Tvá údolí jsou široká jako plece bojovníků.A soutěsky úzké jako pasy mladých dívek.Hluboké jsou tvoje propasti. Hluboké a temné jako nejčernější noc.Kdo, kdo…
Šest pírek k zemi padá.A půda co byla smavábarví se krví holubí. Jen šest pírek dělíco bylo a co není.Den před nedělí.
Kuličky deštějak hrozny v trávě.Blyští se zlatě, boubelatě.K prasknutí plnéSlunce a Onoho dne.Ó, Pane.
Po oknech stékajíkapky ještě.Zdá se proti smyslu deště.Na mokrou zem.Buď Bůh veleben.
Je prázdný!Hrob je prázdný!
Pašije podle JanaJan 18,1 – 19,56 Na tom místě, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nová hrobka, kde nebyl ještě nikdo pochován. Tam tedy položili Ježíše, protože u židů byl den příprav a hrobka byla blízko.