Štítek Město

V posledním městěv poslední uliciv posledním doměv posledním bytěv posledním okněposlední paprsek dopadnulna poslední lahev nedopitého piva. Jaká krása –ten zlatohnědý lom.Pomyslel si opileczrovna, když usínal.

Na ohradu v předměstí,napiš svou nejdůležitější větu.Pak pět kroků poodstupa dívej se.

Šoupání bot.Sundávání papučí. Úlevná vydechnutí.Polohlasná šeptání.Bouchání dveří.Vůně řízků. Hle, na papundeklu, tiskacím písmem –Konec prohlídky.

Dnes jsem vstal tak brzo,že po městě běhají zajíci.Oblékám se,chystám vodítko a obojek.

Stoje na refýži dopravy hromadné,čekámčekámčekámčekámčekámčekámčekámčekámčekámčekámčekámčekám?

Černý kocourse protáhnul mezi komíny. A zase byla trochu tmaa Měsíc trochu od sazí.

prázdná lednice, v prázdném bytě, přede, jako by někoho čekala

Prší Jako by se loňská tráva, podobající se prachu,prostě vypařila.

Uprostřed zimy, v parku, u hrobu Neznámého vojína, chodí muž. Tričko, krátké kalhoty, jde mu pára od úst, z nohou z rukou ze zad. Vypadá, jako by si s těmi neznámými mrtvými o čemsi povídal.

Do práce jedu tramvají plnou bláznů.Všichni upřeně hledí do svých dlaní. Čekají, kdy se načteS  v    ě       t.