Štítek Město

Šedivý déšť.Plné chodníky žížal.Jsem jediný, kdo si vybral cestu travou? Cestou domů,šedivé chodníky žížal.Šedivý déšť.

V 6:00 stojí v zástupuhledí stejným směremmluví polohlasemdívají se na hodinkyšoupají nohama po promrzlé dlažběa znovu ty pohledyach, ty pohledya autobus pořád nejede

Východ slunce zatím se bojíosvítit to zákoutí s hampejsemjedno po druhém hasnousiluety v oknech kolem

klapnutí výhybkyzazvonění tramvajeco když i včera jsemvybral špatnou cestuv železném žlábku se válí voda z jarní průtrže

or prodlévání h c o e d s a t t a s z e h c or

Tady stálo na jedné noze to děvčátko Jako nějaký velký jednonohý pták Vypadalo to že ukrývá tajemství Otočil jsem hlavu jinam Schválně proti slunci Podíval se zpět

chtěl jsem ti ukázat, tady a tam zastavili se u nich návštěvníci u takových drobností u okraje římsy u tváře vysoko nad portálem nikdy dřív jsem si jich nevšimnul cítil jsem velkou vděčnost

Nový svět po schodech do podchoduna druhé straně venjiný svět dýchnelistí ti vrhne do obličejestaré noviny odežene pryč

Prodavači kávyna křižovatkách,v paralelních ulicích,oči plné ospalek,sedící u svých stánků. Ty, neznámá ženo,ty v sarongu plném pestrých květů,podej jim šálek kávy,ať se Slunce, které čeká, může zhoupnout nad obzor.

Chodec za chodcemspěchají ulicí.Já však nehybně stojíma v louži pozoruji vrabce.