#3984
opilec toho rána močíklíčovou dírkou dveřído lokáluU černýho peří
opilec toho rána močíklíčovou dírkou dveřído lokáluU černýho peří
hmm povozpřijel odjelzůstávám zatím tam kde jsemvolné místo na ojinebylo dost široké pro můj záměrkoňské koblihy však naznačují cestu do Lélé
Dveře se otevírají ZavírajíLidé vystupujíNastupují Pokoj je náhle plný lidíKdosi volá – Moravské náměstíVšichni se vyhrnou ven, zůstávám Jedu pětkou dál; až na hřbitov
Muito obrigado Sychravý večer v XU nádraží postávápotulný prodavač hrncůKoutkem ústpod rukou přišedšímnabízí sušených farandolPět měďáků za kusPánovi k zábavě k chlípnému potěšeníDvacet za pět sušených farandol
dívá se na mějako bychom se znaliústa očina zastávce tramvajekazatel káže o bohuto ona je ta o které se mi zdává
Klátivec První klátivecdruhý klátivectřetív hospodě Pod kaštanem právě zavírají.
hákželezný hákdohoupal sev poledním slunciplném much v nákladní Aviinatřasají sevepřové půlkymistr Wister brousí hajtlovák
V Drážďanech zahoukání parníkukotvící pramiceodpovídají na pozdravutržené molo zatímpluje do Magdeburgua vlny šplouchly o most
V městě O. probíhám jako liška městemtvým městemty ulice znám a přecenevím kudy uniknout nevím jak před tebou uniknoutve tvém městě které znášpřed bzučením včelpřed vůní jasmínu ve tvé zahradě
noční chvilka sbírka židlí z kuželkárnyposkakuje po náměstíu morového sloupuřvou opilci z Poslední hospody ale to ticho zaseaž to všechno skončí