Štítek Krajina

Noční vítr Stíny javorůvítr ohýbá. Až černé listína palouk padá.

Spadaný jablíčka u cestyčervený očenka nevěsty. Bílej kabátek z trnekten bude až napřesrok.

Imprese Droboučcí ptáčci seTřepetají v lánech slunečniceMít pět set větKteré zachytí ten dechZachytit dechTisíckrát pět set větPtačí dechDech tichýchSlunečnicV lánech zdechPtáčí vzdechDuše zpívajících slunečnic

Ráno blyští sestříbrné stopy slimáččí.Obtisklé trajektorie hvězdvčerejší noční oblohy.

Vrabečci skáčou do kalužímokří od nožek až za uši.To zas bude ráno.Prádlo vymáchánoa sluníčku šedá, tak moc nesluší.

Jablíčka popadanáv bílých bedýnkách z mlhy.Vůně podzimku.Je ještě brzy.

Prší Zrcátka lístků kopřivcelá požahanátisknou se k sobě. Sláva! Mrak je pryč.

Když ptáčci padají do brázda noc už, už natahuje ruceje taková zima,že leká se srdcetoho mrazu. Potom rozhodne serozběhnoutz těch nejprudších kopcůza ptáčky,kteří kdesi černě spí.

Vítr Z jeho ústmísto zpěvudo hlíny padají,semínka béru,ježatky a srhy.Zní tóny šalmají.

Kavka Občas se kdesi probudí kavka(je jich letos nějak víc).Ze sna zakřičí,jako když se Smrt probudí,vylekaná přemírou Života. Když znova usíná,zašustí peří,to jak si Azrael poposedl.Otočím se nervózně na lůžku.Dnes tedy ještě ne.