Štítek Krajina

#1089

Imprese Droboučcí ptáčci seTřepetají v lánech slunečniceMít pět set větKteré zachytí ten dechZachytit dechTisíckrát pět set větPtačí dechDech tichýchSlunečnicV lánech zdechPtáčí vzdechDuše zpívajících slunečnic

#1087

Ráno blyští sestříbrné stopy slimáččí.Obtisklé trajektorie hvězdvčerejší noční oblohy.

#1086

Vrabečci skáčou do kalužímokří od nožek až za uši.To zas bude ráno.Prádlo vymáchánoa sluníčku šedá, tak moc nesluší.

#1062

Jablíčka popadanáv bílých bedýnkách z mlhy.Vůně podzimku.Je ještě brzy.

#1061

Prší Zrcátka lístků kopřivcelá požahanátisknou se k sobě. Sláva! Mrak je pryč.

#1057

Když ptáčci padají do brázda noc už, už natahuje ruceje taková zima,že leká se srdcetoho mrazu. Potom rozhodne serozběhnoutz těch nejprudších kopcůza ptáčky,kteří kdesi černě spí.

#1056

Vítr Z jeho ústmísto zpěvudo hlíny padají,semínka béru,ježatky a srhy.Zní tóny šalmají.

#1051

Kavka Občas se kdesi probudí kavka(je jich letos nějak víc).Ze sna zakřičí,jako když se Smrt probudí,vylekaná přemírou Života. Když znova usíná,zašustí peří,to jak si Azrael poposedl.Otočím se nervózně na lůžku.Dnes tedy ještě ne.

#1050

Bouření Mraky rozsvěcí se. Jiskry v nich přeskakuji jako v leydenských lahvích.A poté, anděl spustí se. Na stříbrné šňůře, bubny a činely v hrsti. Toto je tajemství bouřkových mraků. Anděl na provázku jako dětské jojov rukách božích.

#1042

Pařez Občas se to stane.Jdete po loucea z ničeho nic, zakopnete o pařez.Pařez, který se sotva krčí v trávě.A přece pařez široký, pařez širokého stromu.Pařez stromu, který kdysi byl.A ten, právě teď se rozvzpomněl.Tak proto, ne ze zlomyslnosti,nastavil vám nohu.