Štítek Krajina

Dívat se černýma očima jako cikánka. A když uvidíš kocoura, vidět praotce všech kocourů. A když uvidíš stůl, vidět praotce všech kdysi rostlých dubů. Potom tiše hvízdnout. Utřít si ruce do kalhot. A napsat jednu báseň. O praotci všech kocourů…

Kosatce barvy nocirozpíjí se nocí.Jen vztáhnout ruce.Po vůni.A poslepu do vázy vložit.Do rána kolébat se.Černou tuší kosatce.

Taková kočka.Dá se na ni dívat celý den.Vstane,ohne hřbet do oblouku,ocas vytrčí, zakončený malou smyčkou,otře se o nohu,vyskočí na židli,ze židle do otevřeného okna.A sedí.Hledí dolů do ulice.Dívá se na lidi. Celý den se na ni dá dívata ona si…

Za lesem je vidětzase jen les.Modřejší než poledne.Před kotníky klade se.Vřes, kam les dohlédne.

Jsou čím dál delšístíny nalevo. Když napravo kloní se slunce k západu.

Je šeroje úplně šero je úplné šero! Šero se opírá do oken. Brzo už, šerý bude den. Zatím však… šero. Aby někam šeře nezmizelo.Aby nezmizel, celý šerý den.

Na lavičku sníh v parku usedá. Kdo měl by odvahuusednout též,zavinout se do běla?

Imaginativní kocour Sníh,vznášející sek bezpraží,nevědomky vykružujevějířky zítřejšíchkocouřích tlapek.

Ve městě bylo slyšetprasknutí větvičky.

Letní pohoda Kočka si hrajes malými hrabičkami.