#0616
Pojď, najez se,zuj si botya sundej klobouk ze kterého crčí. Až odpočineš sizapálíme svícia budeme si povídat. Až do rána.Nebo, kdyžplamen dohoří.
Pojď, najez se,zuj si botya sundej klobouk ze kterého crčí. Až odpočineš sizapálíme svícia budeme si povídat. Až do rána.Nebo, kdyžplamen dohoří.
O přátelství To pak najednou se stane,že v té chvíli,kdosi,nabídne ti ráměa zeptá se "Chceš se vyplakat?"
Schoulení v hnědých zimácích,zdravíme se = Dobrý den == Dobrý den = Psi štěkajía rvou se. Déšť šedou klove do oken.
Nokturno pro dva hlasy Sejdeme se nad ránemu těch proutěných křesel.Budeme se navzájem těšita čekat na rozednění. Klouby prstů opět zbělajív očekávání příštího dne.Potom, oba ztuhlí, vypijeme kávu.Znamení konce noci.
Namlouvací Můžeš mě lapat v síť,však nebudu tě milovat.Můžeš mě zkoušet mítvšak nebudu tě litovat. Když jako maličký ptáček pláchnu tia vyzpívám všechno v souvrati.Celá dědina, pak bude se ti smát,když já půjdu s jiným přebývat.
Jednou poplujem po řecejak dva melounky Yubari.S rozpraskanými tvářemi, staří k nepoznání. Na vlnách se budem houpat. Hou. Snad až do moře doplujemna bílých kolébkách vln. Za tenkou modrou stuhou.
Rozutekli se po zahradě.Tví bronzoví koně. A ty máš místo slzímodré květy v očích. Vrátí se.Prostě to víš.
Ostružiny krvácíve dlouhých stráních.I tvá pusa je od nich.Celá od krve.
Řekni mi drahýproč se mi stýská. Když naše setkáníjsou tolik blízká. Řekni mi drahýkam husy letí. Proč slova zůstanoujen bez ceny smetí.
Závidím ti.To by však znamenalo,že To chci taky. Snad nemám odvahu.Proto říkám,že ti závidím.