ani nás to nepřekvapilo
další těhotenství
se dalo čekat
s ohledem na to
jak jsme se chovali

vzpomínám si
mohlo být tak tři ráno
jsem ten řvoucí uzlík vzal
a třepal s ním
dokud nezmlknul

později jsem četl v novinách
že jakási matka takhle zabila svoje dítě

sotva jsi dopsala slovo
já píšu svoje další
nevím které je tvoje
a které bylo moje

vrčíme na sebe jako psi
koušeme se do ocasů
pak přijde kočka
prohne se do oblouku

a báseň jako myš
proběhne pode dveřmi

Dotkni se TAM
pod ramenem
ucítíš to

ty hřeby

jedním pohybem ruky
by pronikly slezinou

dá se opravdu zapomenout
na příběhy,
které jsme

jako modré ptáky
vrhali proti dávným hvězdám?

možná si vzpomeneš
a já se rozplynu
dávná vzpomínka
elektrický náboj ve spoji neuronů
jsem pryč
a nic s tím nenaděláš
vůně tabáku
na chvíli chycená v záclonách