Jiné noci se mě Dlouhovláska zeptala:
„Spíš?“
Nespali jsme pak až do rána.
#3748
Mám strach
Co když jsem opravdu smrtelný
#3747
pošlu ti dopis
věřím, že mi
pošleš ho zpět
budu jej hltavě číst
jako četl bych ho teprv poprvé
#3746
odrazíme se
skočíme do prázdna
pod námi
les
cesta
dům
řeka
lidé
a zas další prázdno
#3745
už na něj čekají
dva muži v šedivém automobilu
jen dopije kávu
nasadí klobouk
rozloučí se tak
jako bychom se nikdy
už neměli sejít
#3744
Vzpomínka
postav se ráno k oknu
dívej se až do svačiny ven a mlč
zapamatuj si co jsi viděl
potom vezmi papír a pero
sepiš to
papír vlož do obálky
a pošli osobě kterou jsi kdysi tajně miloval
#3743
Bouřka
Země pije, pije!
Žíznivými ústy.
Déšť. Déšť!
#3742
Tu zídku jsme obcházeli hodiny
Nevedla nikam
Na jedné straně končila v křoví
Na druhé kdesi v horách
Jen písečné blechy
Ty nás provázely celou cestu
#3741
On a Ona
Zjev a Ona.
Prý jdou někam ven.
Modlím se.
*
Zjev!?
Má jméno!
Zjev?!
*
Až ji povedu,
jistě se rozpláču.
Otec a dcera.
#3740
louka
spálená sluncem
rozkvétá
*
kdosi poskládal
cestu z oblázků
až k mraveništi
*
prádlo na šňůře
nafukuje vítr
obeplouvám svět
*
kam se podívám
jeřábi z papíru
štěstí? snad
*
je úplněk
sousedé se hádají
spánek nikde