Dnes jsem vstával nějak brzo. Pes se probudil podle běžného, pracovního kalendáře a tak dlouho nás ujišťoval o své přítomnosti, že jsem s ním šel raději ven. Bylo něco před šestou, když jsme vyráželi. Vybaveni dvěma pytlíky na psí hromádky…
Dostal jsem mapu,na okraji tužkou mé jméno. Je slepá.Já chromý. Jdu, klopýtám,prstem se řek dotýkám.
Tak je tu máme zase, Velikonoce. A měl bych spíš napsat Velikonoce západního křesťanství, protože data Velikonoc máme vlastně trojí. Židovský Pesach, Velikonoce církve západní a Velikonoce církve pravoslavné. Židovské "velikonoce", tedy svátek Pesach se v Izraeli slaví 15.-21. Nissanu…
"Chtěla bych ti něco ukázat, tati.""Ale potichu, abys je nevyplašil." Pevně mě chytla za ruku.A přivedla na louku… …pokrytou fialkami.
"A od vás všech očekávám, že pro svou práci budete maximálně". To byl konec projevu, jedné zvlášť motivované zápalky. Poté celá krabička, spolu s vedlejším stohem, shořela.
"Dobrý den,nejste Vy Štěstí?" "Všude Vás hledám,byl jsem v Japonsku i Peru." "A Vy se mi tu vyhříváte,s kočkou na zápraží."
Dnes večer, má Paní, viděl jsem;Váš náhrdelníkpadat k zemi. Perly z niti přetrhané cele Vás zlíbat chtěly. Do vlasů Vám zaseji jiskry dalekého moře.Až do snů tiše připlujipřes Sargasové lože.
Je to týden zpátky, co jsem četl v novinách, že papež František promluvil před členy francouzského hnutí Poissons Roses. "Zajímavé", říkal jsem si. Proč se však hnutí jmenuje tak podivně? Někde na pozadí mého mozku se rozběhl anglicky mluvící překladatel,…
Jak už jsem kdesi psal, máme psa. Od října nebo listopadu. Není to pro můj příběh důležité. Přivezli jsme si tehdy z buchlovských kopců malé štěně pudlíka, barvy smetanové pěny v šálku kapučína. Teď má to psí dítě sedm měsíců…
Jsme psi hladovějící po lásce.Jsme kočky toužící po hlazení. Jiskrami kradených dotekůnaše kožichy praskají. Z tlam nám visíkusy rozervaných citů.