Štítek Zamilovánky

unikneš má láskomnohem častějinež dáš mi nadějimoci obejmout

vidím tě v modřividím tě v modřivznášíš semodrá postavamodrá hladinaobraz od Chagalla

z do z očí z do očí do z do do z do očí do z očí z do z

mohou se ruce dotýkataniž by se dotkly? padáma všechny květy se mnoukdosi zde byl,křičel – je podzimjen pára od úst dnes stoupá vzhůrua úplněk měsíce

Ó, Miriam,kolikrát dnes jižvyšla jsi před dům s prázdným džbánem.Kolika pávům jsiz ocasů vytrhla smaragdový brk. Mužové thráčtí dnem i nocí se souží.V přítmí stanů mnou sirůžové jazýčky údů.Chňapají po zrncích tvého prachu jako psíci.Krutě krásná jsi. Kolika pávům jsi,Miriam,dnes…

Pili jsme spolu šťávu ze sladkých bříz Navečer mi dveře otevíráša já váhámsmím-li k tobě vejítod hrušňového sadu.

Dotýkali jsme se rtůjeden druhémuhráli jsme na sebedva jsme byli harfenícipak odvrátilas hlavu, řkoucpodívej modrých koček houfa nad komíny,jako modrý kouř,koček plulo nepočítaněa všechny zpívaly Sláva na výsostech Bohua na zemi pokoj kočkám dobré vůle

pata špičkašpička pata tvoje chodidla odřezavávajíbílé obloučky světla jsem vězněmve zmenšujícím se kruhukdyž vztáhneš rucevetkneš nám kůl do srdce

dávno zvláčnělo micelé moje tělojak zedraná košile tu ležíprázdnou přítěží jen bylokdyž chvátal jsipo vodopádech boků ke mně do příměří

postupně si všímámtěch odlesků v soběberu je do rukyjeden po druhémpředstavuji si mořev tom zálivuv tom létěkde jsme byli