Tvé stopy jsou i na kameni.Obraz Tvůj – lesk je na prameni. Jak bez vody vážka umírám touhou.Vteřina každá, smrtí jen dlouhou. Přijď zase. Svými obejmu tě vlasy.Buď zrcadlem ze stříbra. Zlodějem krásy. Z křišťálu budeš mým pohárem.Já jiskra rubínu…
Je teprv ráno.A já tolik toužím.Kéž bych nikdy neucítilvůni tvého vlasu. Dnes konečně,kukačku z lesa slyším.Už vím, že padesát zimje příliš málo společného času.
Je chladno, snad že stopky mečíků probodaly oblohu a prší. Je chladno, snad že slunce zpité pivoňkami vyspává za mraky. Je chladno, snad že na lůžku jsme a nazí.
Přitiskl jsem si Tvou ruku na hruďmá Lásko. A najednoujsi se mnou nebyla. Za svými knihami jsi odlétla.Lásko má. Jak motýlodlétla. Dvě vážkymoje Lásko. Nad řekouletěly. Lásko lásko láskojak Láska letěly.
křídlo ke křídluprotneme rovinunebe i země.
Dechem obejmu tě.Dechem vánku.Pavím peřím dospaného spánku. Jako zlaté listína tvůj polštář nasněžím. Posel jitras ptačím dvojspřežím. Zahřeju Ti rucezkřehlé od půlnočních snů. Možná, že i dotknu se.Tvých dřímajících rtů.
Posypu Tějavorovým pelem. Propletemejedno druhým tělem. Pinocchiabudeme mít nosy. Vždyť přeci slušnostse v "onom věku" nosí.
Jen jsem chtěl nahlídnoutkdo nám bílý duchýnkyv noci na plot dává. A tys mi před svítánímstříbrný mžení do očí nafoukala.
Kdykoliv se usměješ, jsem o vteřinu starší. ~ Má loďka na tvých úsměvech ~ ~ do přístavu tančí ~ ~~</center>
Andělé v nebivyjedli ledničku.Do noci sypaliúsměvy z rohlíčků. Na baret padá Tivůně vanilky.Z oblohy snáší sestříbrné pralinky.