Štítek Zamilovánky

Je chladno, snad že stopky mečíků probodaly oblohu a prší. Je chladno, snad že slunce zpité pivoňkami vyspává za mraky. Je chladno, snad že na lůžku jsme a nazí.

Přitiskl jsem si Tvou ruku na hruďmá Lásko. A najednoujsi se mnou nebyla. Za svými knihami jsi odlétla.Lásko má. Jak motýlodlétla. Dvě vážkymoje Lásko. Nad řekouletěly. Lásko lásko láskojak Láska letěly.

křídlo ke křídluprotneme rovinunebe i země.

Dechem obejmu tě.Dechem vánku.Pavím peřím dospaného spánku. Jako zlaté listína tvůj polštář nasněžím. Posel jitras ptačím dvojspřežím. Zahřeju Ti rucezkřehlé od půlnočních snů. Možná, že i dotknu se.Tvých dřímajících rtů.

Posypu Tějavorovým pelem. Propletemejedno druhým tělem. Pinocchiabudeme mít nosy. Vždyť přeci slušnostse v "onom věku" nosí.

Jen jsem chtěl nahlídnoutkdo nám bílý duchýnkyv noci na plot dává. A tys mi před svítánímstříbrný mžení do očí nafoukala.

Kdykoliv se usměješ, jsem o vteřinu starší. ~ Má loďka na tvých úsměvech ~ ~ do přístavu tančí ~ ~~</center>

Andělé v nebivyjedli ledničku.Do noci sypaliúsměvy z rohlíčků. Na baret padá Tivůně vanilky.Z oblohy snáší sestříbrné pralinky.

Nespala jsemcelou noc. Jen na tebe myslela, miláčku. Pod oblohouplnou hvězdnejjemnější krajkyz měsíčního stříbra šila. Abych ránoaž oči otevřešspěchala za tebou.V křišťálovém plášti, zářícím. Tys však přítelis kamarády dlouho pil.A jedinou ozdobu mou,paprsek slunce, polibkem prvým v slzách utopil.

Mhouřila jsi očijako bys kukačku poslouchala.Počítala kolik let ti snese. Usnula jsi. Vím to jistě.Na čelo jsem tě políbila nepohnula ses.