Štítek Zamilovánky

Na noční obloze září šest hvězd. Zdá se mi, že mají barvy tvých očí. Vidím tě třikrátnebo tě třikrát miluji?

Maluji slova na vodu.Maluji kulatá slova.Než slunko se v rudou dokulí.Rozplynou se. Tak i my oba.

Rezavíme spoluod shora až dolů. Matička a šroubek.Dokud nás rez neoddělí.

Rozprostřeš své vlasypřes Mléčnou dráhu.A křikneš "Ty vrahu!Mého Srdce.Vem si mě." A já si tě vezmu.A bude to nádherné.Tvé vlasy vůkola kolem.A vedle mě.

Jsi tichý strom, můj milý.Ptáci spí ve větvích.A ty zase říčka dívá,co malé rybky jímá v náručí.Buď se mnou do konce světa.Zůstaň se mnou až do konce léta.Tvé vlasy se v mých vlasech rozpustí.

Tichý jsi strom, Můj milý.Bystrá jsi říčka, Má milá.Kdybychom na věky byli.Tak jak vody v nebi zbývá.

Lehce přizvedneš malíček,když zvedáš hrneček čaje. A lehce obočí;Země se otočí. Nad námi hvězdy tvoří Jižní kříž.Jsme si blízko, blíže, mnohem blíž.

Kapka potu běží po zádech.Ještě jeden nádech.Jeden dech.Svět láme se v základech. Noc je a přece den.Smát se chce.A zrno padá.Padá. Ne však na kámen.

Jsme tak jiní.Tolik jiní.Jak jen jinímůžeme být.

Zamilovánka #1326 V tvém žáru puká skálaa tvůj mráz drobí kámen.Jako Slunce budíš louky.Jako Měsíc mi dáváš spát. A my dva se potkali.Na tom nejmenším nádraží světa.