#1178
Déšť lehce poklepávána srdčité listy lip.Jako ty, když vtíráš mivonný olej do spánků.
Déšť lehce poklepávána srdčité listy lip.Jako ty, když vtíráš mivonný olej do spánků.
V ostrém slunci poledním, o každé tvojí pize vím.Však nevím,co schováváš v poledne, v krátkém slunce stínu,zda-li pod sukní znamínko mášnebo na kalhotkách kopretinu.
Loďka se na vlně houpá. Ty jsi loď. A vlna jsem já. Do vlny tě zabalím. Až do rána. Já pohoupu tebe. Ty pohladíš mne. Až do rána.
Asi, chtěl bych…Nebo ti zamávatjak se mává projíždějícím vlakům.Potom donést hrneček s kávou.Zahřát ti nohy,říct dobré ráno,jakpak se dneska máš?
Co budeš dělat,až tvá kůže zešedne a bude vrásčitá jako kůže krokodýla? Začneš plakatnebo se budeš smátnebo budeš říkatkonečně jsi má Smrti blízko? Řekneš,obejmi mne silněa mé kůže, která je šedá a vrásčitá jako kůže krokodýla, si nevšímej? Řekneš,obejmi mne,budeme…
Milovali jsme sea bylo to tak jemnějako když vítr zafoukáa borovice přihne se ke skále. Nakonec zasyknutí,to oheň dotknul se kamenů na prsta vyšel obláček kouřemezi nimi.
Pomilovánky Ovísek víská tiz mosazi vlásky.Takové dává ti láskyco nedali by tiani dva.
Připomínáš mi takových slov.Na těla vlaštovek jsem je vypsat chtěl.Abych zapomněl.= Amrhelka= Ambrózie= Antarktida= Archanděl
Po celé léto a podzim,všechno bylo modré. Ty víš, že modrá je moje oblíbená.A přece jsem myslel jen na tebe.
Myslíš na večerní modlitbu,já na ranní milování.Naše myšlenkysetkat se nemohlytěsněji.