Štítek Zamilovánky

V síti Jedním tvým vlasem omotánmlčím. Dvěma tvými vlasy omotánnemohu se hnout. Tré tvých vlasůSvatá Trojice. Do rána, ach do rána.

U kamenné zídky Procházela jsem se v zahradě můj Milýa květy, které ještě včera byly,dnes v blátě leží.Poznala jsem je stěží.Poznám ještě Tebe?

Jako přichází sluneční paprsek,tak přicházíš i tyUčesanáNečekanáTolik chtěnáNepoznanáBosáSe zlatými náušnicemi v uších

Narozeninová Nechat tě spát,když spát bych tě nechtěl nechat jen.Ulehnout k tobě,když ulehnutí je málo. Jako snít příliš, příliš krátký sen.Obejmout tě,když stisk neznačí nic víc. Než zahlédnout vrcholek horz tisíc let žlutých pohlednic.Dýchat s tebou,když dech jednoho je jen…

Pod rouškoujsou všechny oči stejné.Nemlč už prosím.Řekni lomikámen.

Ukumele sekutupel,řekl jsem cizí řečí,když blížil jsem se k tobě zezadu. Ty jsi na to odpověděla – Pomilujeme se.A byla to pravda.Neboť „Ukumele sekutupel“ odpradávna značí – Patříme k sobě.

Dnes jsem se rozhodl. Přinesu ti snídani do postele. Kávu a vejce naměkko. Ještě spíš. Jsou vzácnější ty noci, kdy spíš nahá. Tak tedy kávu, vejce a toust. Vím, že nesladíš. Hezké ráno, drahá.

Vysypaly se ti Milá,fialky z náruče.Na trávě leží,neví jak zpět.

Na konci hřebene dva vlasy spletené. Od pravého tvého ramene. Oděné do bronzu. Do konců plamene.

Bylo to tak prosté.Jako když padá květ jabloní.Tak padaly i šaty z ní.A já se díval…… a viděl po sté.