Štítek Vzpomínky

Na dlani loďku mámz borového dřeva. O jedněch prázdnináchřezal mi ji děda. Loďka pluje a létem voníděda však už se mnou není.

Hle, malý anděl.Vlasy barvy slámypod věncem z pampelišek. Na houpačcebílými mraky obkrouženéa růžovými květy jabloní. Zlaté rohy v nebi.Třikrát sláva provolaly.Když rozhoupala jsi se sama.         Poprvé.

Jednou se probudím…Ale to jsi již četl. V ramenou malý ti bude,tvůj dětský svetr. Chtěl bych, abys princeznypřed draky chránil. Držel slovoa slabší bránil. Na stole zůstanekaňka od barviček. A na nás zbude to,co zbývá na rodiče.

Jednou se probudím,nebude to zítra. Možná až vlaštovky,rozepnou svá křídla. Botky s růžičkou,dáš za dospělý svět. Já jsem si jistý.Hlas bude se mi chvět. Na stole zůstanekroužek od hrnku s kávou. A na nás zbude jen,modlit se za tebe, s…

"Chtěla bych ti něco ukázat, tati.""Ale potichu, abys je nevyplašil." Pevně mě chytla za ruku.A přivedla na louku… …pokrytou fialkami.

…vracím se k události ze srpna 2014. Stáli jsem na nástupišti a čekali. Opravdu nesnáším loučení. Čekali jsme na autobus, který Ji měl odvést na tak dlouho a tak daleko. Myslel jsem, že nejsem sentimentální, ale tak před týdnem, když…