Štítek Trojhránky

Óm ženyvysychá na dněflakónu

Lavička,ač znovu sama,usmívá se.

Hruštičky Jen malá chvilkaa je po všem, má lásko. Kde budeme spát?

Rosa se chvěje chladem trávy. Neví, že brzo nebude.֍Mladá paprikamá barvu baklažánu.Pálit neumí.֍Má lampa svítí.Malá, sousedčina, též.Upíjím víno.֍Rybka se mihla pod stříbřitou hladinou. Nad ní ledňáček.֍ Choulí se chladem, dívka v šatech s chrpami? Dávám jí kabát.

Tao Jsem-li nešťastný,jsem-li šťastný,raduji se.Tao blázna.۞Nový nebo starý.Pořád plný kostí.Tao hrobu.۞Až naplněn sluncemnevidím stín.Tao světla.۞Mistr se odmlčel.Žáci se překřikujíjak si to vyložit.۞

Moucha mi vlezlado misky s polévkou. Teďprosí o pomoc.֍V moři Zrození,konečně nacházím cíl.Jsem zrnkem písku.֍Svoje přátelenevidět déle než rok.Ach, jak mi chybí.֍Na kraji sklínkykapka vína usychá –noční polibek.֍Malá lampičkaa světlo až do rohu.Plaší bubáky.

Za mlékárnouzvonění buclatých konví.Rozhovor sousedek. ֍ Bez rozmyslupo louce kopretiny rozseté.Ohnuté jsou všechny jedním směrem. ֍ Hluboký hlas zvonupadá k zemi.Srdce mi pozvedá. ֍ Měsíc svítído záhonů chryzantémstejně tak bílých. ֍ Já, nepatrný,pomáhám podpíratklenbu nebes. I dnes. ֍ Tisíc papoušků…

Sám u našeho stolu.Ticho kolema snítka máty. ֍ Sluncea zátka uvnitř lahve.To je zlé. ֍ Vedle mě, nahá, až do svítání spíš. Jakse smíš probudit? ֍ Moře pískuv zenové zahradě.Kámen a prach. ֍ „Řekneš ano?“, ptám se.Lavička v parku.

Kvítky vpletenédo elektrických drátů,jiskří i v noci. ֍ Na ostnatý drát,na zeď bloku bé, sednul,jakýsi ptáček. ֍ Hladím svou kůžia cítím zas cizince. Zrcadlo mi lže. ֍ Hrdlo se svírá.S každou přečtenou stránkou,konec knihy blíž. ֍ V dřevěném rámu,jako vzácný…

Jakoby malířsi uvolňoval ruku.Mezi mráčky, mrak. ֍ Kde najít ženu,když zub nemám jediný,pro dnešní večer? ֍ Děravý okap.Pod ním starý palantýn.Dávno bez střechy. ֍ Byl jsem u toho, když první pupen začal tak prudce kvést. ֍ Zahradní strouhasi podvečerem zurčí…