Hodina z olova/K Magnezii Liteře a Emily Dickinson/ Je toto ta hodinana konci časuve které světlona dvě půleláme svou krásu? Hodina z olova,co mačká těk zemi.Abys pak sám,přede všemi, řekl celému světu.Jsem téměř jako Bůh.Nebo zklamal jsem.Však jen ty Bože,ty…
V poháru mešního vínaplave menší kopretina.
Na hraně Nebea výšeki psí štěkzníjak zvonků klinkání.
O Zvěstování té Panně Marii Zdravíčko, Maruško,nedáme řeč?Nechtělas děťátko?No, žádná křeč… Milý pane,a jak se to přihodí?To jen tak z ničehonebo snad z leknutí? Mám jenom Josefa,ale nespíme spolu.Vždyť ani nejímez jednoho stolu. Panenko Maria,žádný strachy.Na chvilku zakryjítvou postel mraky.…
Prasklá konvičkavzpomíná na objetíprvního čaje.
Začerněte mu tvářať neční takono svědomíz bílých lícních kostí. Kdo však mumoje oči vybodá.A důlky zasype.Tou odpuštění prstí.
Bezbranně růžová.Jablíčka v ošatkách.Ve štrůdlu schovaná.Ách.
Povzdech pijáka rýžového vína Měsíc ubylz nebe z půli smytý.I přede mnou stojípohár z půli,vína, nedopitý.
Na prvním okraji nebe –tom ranním. Letěly holubičky.Za svítáním Do Těla a Krve darováním.
V ranní depresi Umíráček klinkájemně.Má to jednu vadu,ne mně.