Štítek Monology

Declinatio Umývaly jsme si záda.Ta něha se nedá popsat.Když jsi se otočila,nebylo poznat zda ještě pláčeš.Přivezli pizzu;hřály jsme se do rána.

teď ho jen správně klepnoutaby netrpělochytit ho za nohypohladit po zádecha pak… ránu hned za hlavuškubne sebou a bude to –mrcha svědomí; jenom vzdychalo

Odcházíšcítím tvé ruce na svých zádechněkolik tichých krokůvůně parfémua když se otočímpoznám hrůzu z prázdna Ještě dlouho zvedám ze zemětvoje poztrácené stopy

           FORMA            dobsa    for     a   h      m     n   e      avítězí   m        f      ormav    ítězínado      bsahe        m    form       avít          ězín          …

vracet se domůtam kde už nebydlímjako divoké husytáhnoucí po paměti oblohoujako poutníci mířící ke hrobům Svatých

Christmasiscoming Butmyheart * Hereheresmiles Butthere? * New Year’sEve ThrownChristmas tree

Ležím a věci se dějí.Dálo by se víc, kdybych stál?

Odendej zázrak z Vánoca zůstane ti akorát kostzapíchnutá v patře. … a na zemi pokoj lidem dobré vůle…

heč mám jeden tisíc básníaž vypnou elektrický proudheč zasyčí toobjeví se obláček kouře hečna orloji se apoštolé posunou komu je co do obláčku kouřekomu je co do ošeptaných slovkomu co komu co je do starých písmen

ze stěny na stěnuskáče světlo svíčekmůj stín se michoulí u nohou