Chce se mi obejmoutvšechna ta štědrá slova,která přináší smutek i teplo i hrstečky něhy.Však raději usadím se na kanapia z umaštěné sklenice budu whisky pít,se zavřenýma očima číst týden staré noviny.Vím, že další příval emocíby už můj žaludek neunesl.
Vyhýbám se samotářůmtakovým jakým jsem já. Nechci vysvětlovat proč těm bláznům se tolik podobám. S Měsícem je mi dobře. Mlčí a stříbrem trpělivě obvazuje rány.
Svět dnes jakoby čeká. Tři, dva, jedna.Že něco se stane. Teď. Jak v roce nula. Ale planetka se nezastaví. Ani z mléka dráha nezkysá. Jen pro nás mezi věkemzvonků se nese ozvěna. Jen pro mě,… … se nese ozvěna.
Je to tak znepokojující.Každou noc čekat na ráno.Přijde, nepřijde?Kdo ví.
Svatého Štěpána V rudém ornátělemy krajek narovnal. Missa začíná. Bible Kralická, Skutky 7:58A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Ten den,jediný den v roce.To jde táta do kostela. Potom svíčky zapálíjak pálíval je děda.Povídá,… Co bylo a co bude.Oči má jakoby rudé.A venku mží slza padá.Na křížek co stojídole u kostela.
Opouštím nemnohé naděje.Poslední maják ztratil se v dáli.Přede mnou bez konce moře je.Nade mnou bez konce slunce pálí.
Čtvrtá neděle adventní Našel jsem Tichov malém oříšku.Sotva vylíhlé.V bílém kožíšku. Vzal jsem ho na rukucelé se třáslo.Pak jednou pípnuloa tiše zhaslo.
Vločky tančína hřbetech střech.Noc je v půli.Výdech, vdech.Černá, bílá.A Zem se chvěje,tiše. V samých základech.
Víš,milá moje,trochu se bojím. Až jednou až budu vážen,že zeptají se –Miloval jsitak, jak miluješ vodu z bílých kašen? Miloval jsi,do roztrhání těla?Miloval jsi,že sama Láska by se zastyděla? Trochu se bojím,milá moje,že tehdy nedojdu ve smrti pokoje.