Štítek Monology

Je to málo,že v hvězdném prachu,zanechám jen jednu stopuv zástuputěch, co došli tisíc cest?

Od touhy k souloživzdálenost jest stejnáměřeno provázky pětibez konců.

I kdybych sečetl všechny černé noci světa Stejně kdesiBlikne hvězdaStejně kdesiPískne skřivan Stejně kdesi Naděje vyraší

Rehabilitační Kroužila jemně pánví,že kroužit mám po ní.Pán ví,že kroužil bych,neznaje šestý hřích.

Šangri-la Tak dlouho,věru, celý život,odstraňoval jsem větší i drobné překážky,abych dosáhl bájného údolí Šangri-la.Až zůstala jediná.Já sám.

Svatí … a potom jsou tisíce těch Svatých,jejichž jméno nikdo nezná…

Knihovna Nakonec moje knihyzůstaly v nejhořejší polici. Čas od času jsem je tam pak našela o to víc je míval raději.

Popeleční středa Vyzvání zvony,až mi popel z čela opadává.No, stejně by tam nedrželani do večera. Jdi a více nehřešKyrie Eleison

Dnes jsem se rozhodlmilovat trní.Není to snad místo,kde kočka, skryta, vrní?A Slunce nelíbá jej takjako by snad jiného trní ani nebylo? Milovat trní,jako by trním nebylo.

Dnes jen maloučkohnala mě Zima domů. A ptáčci zpívali mi k tomu.K tomu předjarnímu běhu.