Štítek Monology

V jeden okamžika vlastně je to spíš časové obdobínež konkrétní bod,všechna narozeninová přánípřející hodně zdraví a štěstípřestanou dávat smysl.Obě strany dávno ví,že zdraví se stejně nezlepšía štěstí –už vlastně nepotřebují.

Čtyři kroky na severČtyři kroky na západ Čtyři kroky na jih Čtyři kroky na východ Na prázdném hřišti vrší se čtverce jeden přes druhý. Ale jak se dělá kruh?

I dnes v polednebyl park prázdný. Bylo ticho a jen listí šustilo. Bylo tichoa za mnou mlčky můj dechmlčky hřál mne  na zádech. V roští cosi píplo.Nepatřičně. Snad malé, opuštěné Ticho.

Každodenně prožívat svůj vlastní život. To nakonec jednohoprostě umoří.

Malá filozofická odbočka Pokud malta je vyplní cihelje hluk vyplní ticha? … a pokud je foton něco jako hrášekmůže být mezi mnoha hrášky i fazolka tmy? … a může Slunce osvítit Slunce? … a plyne čas jako řekanebo spíš, skáče…

Celou noc vítr se zvonky si hrál. Ještě je brzy na jaro, které už dnesbych si z duše přál.

Na Martina nesněží. Letos zase nic, všude jenom mlha snivá. A tak, co mi zbývá, než postříbřit si aspoň vlasy.

Lidé si často myslí,že cíle bylo dosaženo,když mají svobodu vybrat si,jakým toaletním papírem si utřou řiť.

Na obálce, kterou jsem našel, napsáno bylo, ‚TEĎ NEOTVÍRAT‘. Co vrtá mi hlavou, kdy je  PO TOM. A má se PŘI TOM něco zpívat?

Žaludek se stáhnul,jak těžko hledám slova. Říct pták a sova a být do večera. Být do večera, když paprsek slunce poslednípostit se bude spoustu dní. Než zase řekne sekvět a včela a jsem s ní. Do všech večerů. K lůžku…