Štítek Monology

Každodenně prožívat svůj vlastní život. To nakonec jednohoprostě umoří.

Malá filozofická odbočka Pokud malta je vyplní cihelje hluk vyplní ticha? … a pokud je foton něco jako hrášekmůže být mezi mnoha hrášky i fazolka tmy? … a může Slunce osvítit Slunce? … a plyne čas jako řekanebo spíš, skáče…

Celou noc vítr se zvonky si hrál. Ještě je brzy na jaro, které už dnesbych si z duše přál.

Na Martina nesněží. Letos zase nic, všude jenom mlha snivá. A tak, co mi zbývá, než postříbřit si aspoň vlasy.

Lidé si často myslí,že cíle bylo dosaženo,když mají svobodu vybrat si,jakým toaletním papírem si utřou řiť.

Na obálce, kterou jsem našel, napsáno bylo, ‚TEĎ NEOTVÍRAT‘. Co vrtá mi hlavou, kdy je  PO TOM. A má se PŘI TOM něco zpívat?

Žaludek se stáhnul,jak těžko hledám slova. Říct pták a sova a být do večera. Být do večera, když paprsek slunce poslednípostit se bude spoustu dní. Než zase řekne sekvět a včela a jsem s ní. Do všech večerů. K lůžku…

Ranní Hřadlujeme se v kuchyni už od čtvrtý. Dva ptáci, který čekaj na spánek. Ve dřezu přibejvá kafíve vzduchu krutě filozofickejch otázek, kdo, s kým, jak, proč. Je to lepší než spolu nemluvit, ale šel bych si lehnout. Aspoň na…

Bisou Vypadá to mnohem lépe,když dvě francouzky, když potkají se, políbí se, jako když rozetřeš parfém, jedna tvář, druhá tvář, potom usmějí se, než když napíšu jenbisou-bisou,které, zní jak název rybí polévky.

Bylo to všechno tak prostý,než protnuly se naše osudy.Pak potkali jsme se kdo ví kde,bylo tehdy poledne.Sedělas a já jsem stál,lampa byla opodál.To potkali jsme se toho dne.Že bágl máš a ne kam jít,prý na polívku, jestli tě chci vzít.Sedělas…