Štítek Monology

potkávám těi za dnena kočičích tlapkáchneohlédneš se za volánímčekáš na podzimna první lehání javorového listína odpočinek po voláníchtěch co zůstali

Je čas trnutíi ustrnutí. Je čas nabytíi pozbytí. Je čas právě teďi přesně v pět. Jen čas náši jenom náš. Jen kolo se netočíkolem loukotí. A pes nevyběhnedvakrát na stejný mráz.

Spojnice Povedu-li spojnicimezi dvěma prsty,řekněme palcem pravé rukya prsteníčkem ruky levé,bude to patrně ta nejzbytečnější spojnice na světě. Avšak, přejde-li po ní třeba jepice,získá na důležitosti a stříbrozvonkově se zapýří.

Říkal jsem jí,šššš, to přejde,když jsem ji jemně držel za vlasy. Věděl jsem, že to nepřejde.Že to tak zůstane.Otisk, malá tříska pod nehtem. Vzpomene si na to pokaždé.

Nač mluvit víc,když vše dá se říctpouhým mlčením.

Ylang Ylang Jsem básníkem,když navazuji hrubými uzlyna slova, která někdotisíckrát řekl,když rozšifrovávámšumění litého betonua hledám v něm podobnosts tiše plynoucí řekou,když poslouchámkakofonii sbíječeksnad jen omylem laděných do D#,když chodím po kolejícha kladu na ně hlavu,abych zaslechl z útrob Zemědávnou ozvěnu…

polekaněvzlétl sokol bílý jen tuto chvílipamatovat

Je mně dvapadesátto mně ještě nebylo.Vopatrně našlapujua říkám si, tak to fakt nevím,jak to má správně bejt. Směju se těm patnáctiletejm cucákům,kteří lomí rukama a řežou si žíly,jak je prej svět k neunesení.Že patnáct jim ještě nikdy nebylo. Znal sem…

Za tygry bengálskými Zdálo se,‌‌ že dnes nám bude slunce svítit celý den na cestu. Byla to mýlka.‌‌ Svítilo na patnáctou stránku knihy pro ženy a dívky -‌‌ Příprava k mateřství od C. F. Seawoodsové.

Otáčecí dveřese vždycky otevřou.Jen je třeba je překvapita potichu přijít z té druhé strany. @@@@@ Květ se ráno otvírá,abychom se mohli těšit z jeho lístků.Později se zase zavře,aby se z něj mohla těšit noc. @@@@@ Já jsem tučňáka kdo jsi…