Štítek Monology

Zastavil jsem se,abych byl zde.I včera jsem byl zde,avšak někde jinde.Jak krásný je svět.Zde i tam.

Z rýžového papíruvytrhávámpodobizny jeřábů. Je čas odletu.Hora se halí v mrak.

Zajímavá debata,ale tak nějak o hovnu.*Člověk se na věc většinoudívá z nějaké perspektivy.*Zase další báseň?Pusť ji prostě k vodě.

Stopy ve sněhu,ty stopy ve sněhuvedly tamtěpz esaz a a navíc,…padal do nich modrý soumrak.

Psací stroj.Hmm,ten stroj.Zní Taktak jinak –zamyšleně.

Okouzlil mne rým – pršíještě rým svázaný bílou stuhounebo konopným provazem

V tramvaji potkávámpět ikeban.Důstojně sedí na plyšovém sedadlea švitoří spolu. Je zvláštní,koho člověk potkáve dvě ráno.*Z pod víčka krabičky,vykukuje lístek –„To jsi ty, to jsi ty.“Je dobře si občas připomenout,kdo jsem.*Když jsem se probudil do toho sna,hledal jsem něco,co by…

… ale co je podstatné…?

Ticho Jen dole v kuchynijak se fouká do kamenozývá se živá duše. Vrzla podlaha.Zívnul pes.Z muškátu opadnul list.

Na dně nedopité krabice jabčákuse kolébá lodička. Ani nevím kam jsem plul, ale myslím, že tam byli lidojedi.