Štítek Monology

Svět se probouzízase jak po opici. Protože Bůh… … kdo mluví o bohu?Bůh už dávno není! Sousloví buněk,nervů, kostí. To není bůh.

2021 Listuji příspěvky,ze sociálních sítí,těch co už nežijí. In memoriam,dávám jim lajky.

Popíjím čaj v rozvrzaném křesle Ty vzpomínky na Staré časy…… někdy je jich příliš.

Kdo dnes,svaté bude číst čtenío hnoji a o zrození? Kdo dnes, v ornátu,něžně mluvit budeo dítěte nalezení? Kdo,kadidla vůníomyje mi nohy? Stříbrných lamet mihotání.V hedvábí a zlatěi slzička ukápne.

Čtvrtou neděli Adventnístále jsem jenom latentní. Panno Maria, matko Světa,nedopusť prosím, ať je po mně veta. Maria Panno, navždycky živoucí,ať nejsem vědoucí, ale vidoucí.

Po hlubokých rýhách krumpáčů, zaťatých do kamene,nezůstane časem ani stopajen křeč do ramene. * Může někdy v budoucnu nějaká umělá inteligence pochopit,proč se vlastně milujeme? * Proč měl bych nakonecvěřit toběnebo tobě?Věřím snad sobě? Jsi vlk.A já taky.

Při vzpomenutí na všechna zla a koncentráky, zdá se mi být téměř nevhodné, jen požívat a ukrádat den ode dne.

Dvakrát foukne vítra moje stopy zmizí.Vzpomene si někdo, nebo budu jenom cizí?

Přišel jsem od tama došel až sem.Je to tu stejné. Večer měla přijíta nepřišla.I láhev vína teplá stejně rychle jako tam.

Ještě mi zbylomísto na tvou fotografii. Mám jich tak málonebo tak velký byt?