#2772
Kdo asi naposled četl tu útlou knížku? Její stránky, zdají se, být zvlněné slzami.
Štítek Monology
#2771
dojem nesmrtelnostimizí věkem
#2765
Štětcem plným vodyna kámen kreslímsymbol pro Dech.Slunce mi ho pod rukou bere.
#2758
Uvědomil jsem si,že ten malý kamínek v mé botěje tu mnohem délenež já. @ Žabka pod hladinou,vznáší sejako astronaut. Naše vesmíry se na chvíli protnuly. @ Rákos ohnutý jak luk,tváří se,že se nic neděje. @ Porušení „Teď“.To je příčina zániku.
#2756
Vítr, jak kdyby náhle ztich.Však on nemlčí.Jen houpe se chvilku na větvích.
#2752
Slunce jako z opálu,svítí na hodnéi nehodné. I kukačka v listí schovaná, dnes kuká pro všechny.
#2748
široká řeka omývá nožky ledňáčkovy
#2746
Barevné světlo chrámu dopadá tam, kde nikdo není. Přítmí pohlcuje současnost. Je dobře, že za sebou slyším zvuky chůze. A nad sebou …
#2743
Z každé větyuděláš ptáčka.Vezmeš ho do dlaně,vypustíšproti zavřenému oknu.Ptáček narazí do skla,znám to.Oba máme polámaná křídla.
#2737
Cítím se víc v bezpečítady na kopci,uprostřed lánu modrého máku? Modré vlny oscilujíod jednoho kraje ke druhému. Rudá loď Slunce se kolíbe.Zachraň mě, Pane.Já se topím.