Štítek Monology

#2771

dojem nesmrtelnostimizí věkem

#2765

Štětcem plným vodyna kámen kreslímsymbol pro Dech.Slunce mi ho pod rukou bere.

#2758

Uvědomil jsem si,že ten malý kamínek v mé botěje tu mnohem délenež já. @ Žabka pod hladinou,vznáší sejako astronaut. Naše vesmíry se na chvíli protnuly. @ Rákos ohnutý jak luk,tváří se,že se nic neděje. @ Porušení „Teď“.To je příčina zániku.

#2756

Vítr, jak kdyby náhle ztich.Však on nemlčí.Jen houpe se chvilku na větvích.

#2752

Slunce jako z opálu,svítí na hodnéi nehodné. I kukačka v listí schovaná, dnes kuká pro všechny.

#2748

široká řeka omývá nožky ledňáčkovy

#2746

Barevné světlo chrámu          dopadá tam,    kde nikdo           není. Přítmí       pohlcuje současnost. Je dobře,   že za sebou slyším       zvuky chůze. A nad sebou  …

#2743

Z každé větyuděláš ptáčka.Vezmeš ho do dlaně,vypustíšproti zavřenému oknu.Ptáček narazí do skla,znám to.Oba máme polámaná křídla.

#2737

Cítím se víc v bezpečítady na kopci,uprostřed lánu modrého máku? Modré vlny oscilujíod jednoho kraje ke druhému. Rudá loď Slunce se kolíbe.Zachraň mě, Pane.Já se topím.

#2734

Ano, to by chtělo.Umřít v jeden den.Mysla moje tělo.