Štítek Monology

Bludný verš       vím, že tu někde je.

Bull’s-eye Na dveřích mám     fotku s tvou podobenkou, lásko.

stála na rohukrátkou sukýnkukabátek s kožíškemchoulila setak se choulila že bych si ji vzal domůa něco jí dal

Čas jde ve smyčkách. Jako bych tu již dávno byl. Dnes však, všechno zdá se mnohem blíž. Nebo snad zrak můjse tebou otupil?

Ráno Tak to zase začalo.Ráno. Čisté, bílé, nezaprášené. A nikdo neví, jak to dopadne.

Mám chuť něco říct,nakonec ji předejdu.Vždyť stejně míří jinam.Vlny obrací kusy dřeva,neslyším ji. Kus látky je unášen větrem.

Sobota večer Snad zítradají mi čístten list světu. Věřím, ale zdá se, že málo.

Vzpomínka na léto Ten pár…   …na dece vedle mě. Je smyslné horko   a ona svým pohledem nedává žádnou naději.    Třu si nos. Pekelně svrbí.

Ta velká díra na obloze         vedla rovnou do Nebe.

Jezábel tudy chodípodle křídové čárytam a zpětkaždý dena čeká, žepotká ji –svoji Jezábel