Štítek Monology

Věštba v těch prostoráchnachází se rmutnovšak poodstoupíte-litabernákl obklopí všei všechny bolestia všelijací polétavcina hlavu srát vám budoutak jest

můj anděl má vychrtlá křídlaspíš Rosinanta než Posel bóžívlastně, nedivím se… … mandloně již               pokryly se bělí…

Svatá Maria Svatokopecká,oroduj za nás a za naše děcka. Svatá Maria Svatohostýnská,ty víš, jak se komu stejská. Svatej Martinez Bílýho dubuzdalipak znášjak dlouhou ještě budu. Svatí všichnii ty, Svatá Paní,děláte navždyckyvěci nevídaný.

Ráno v tramvajijsem pětkrát zopakoval slovo Mirraukostanna. Nevím proč.Snad je to heslo k pondělí.

Když se rozhrnou oblaka,jsou vidět hory a lesy pokryté  sněhem. Jsem les a sníha ještě samota.

Když jsem se vzdal svého snu,přišel za mnou. Se zlatými řetízky na rukou i nohous očima z úlomků drahého kamene, přišel.

Mám nadáníjistě mám nadání,stačí ho objevit. Obdivuji krásu ženských nohou,nemohlo by to být ono?

pomníkynebudoumítživíale mrtví

dnes jemůj čas k divenímám s ním plné ruce prácedivím se,protože zítrabudu mít zase plné ruce práce

High society Podle svého způsobujsem se uklonil. Bylo to považovánoza mimořádněobscénní.