Štítek Monology

po probdělé nocisnažím se upamatovatna úryvek posledního snuzahlédnu ploutev lipanaje lipan magické zvířezáblesk pod hladinou mě provází celý dens kým se potkám dnes

V ptačím hejnuvšichni po dvou.Já však sám!Chtěl bych s nimive větru také plout.

plisé tam někdejde tušittvých krajekokrajek

dočkav se po noci nového dne,od střechy stavím svou báseň snad nezvedne se vánekoblouk vlny nepolíbí břeh vůně teplého chlebaneprojde jejím středem je den a já jsem v něm

a proto jsem objevoval svou Indiiznaje sám sebedotýkal jsem se svých neznámých míst tam všude ležela zeměneustále se měnící pod mými prstyměkká i skalnatá zároveň pod mýma nohama sama bohyně Šrinájaplakala dojetímkdyž nečekané se stávalo čekaným když poklady nalezené ve…

Dolil jsem víno, zapálil doutník. Dál hleděl do vyhasínajícího krbu. Plamen, který náhle vyšlehnul, připomněl mi naše první setkání.

Když se spojí dva a dva prsty,může to znamenat kříž.Nebo Ty. Záleží na denní i roční době.Dlaněmi ti maluji hlinkou na nahá ramena.Podobáš se dávným sochám s okrovými rty.

stavíš se k řečemjako bys nebylslova tebou procházejíodrážejí seo překážky za tebouvracejí se do mých ušíten hluknedá se vydržetmnožství těch slov

stroupek mi zůstalpolíbení po tvém rtujak nehojí sejak často krvácí

Pověz mi,kterou moji částdnes si oblečeš?Kým se v tobě stanu, kým se mi staneš?