Štítek Město

U rozpadlých dveří,u domu z cínu,pozoruji mraky. Je toto ono místo?

Cesta,kterou jsem šel stokrát,ztrácí se v šeru. Další zákrut, a já znovu netuším, co mě za ním čeká.

první tramvaja první cestující podobní můrám,hledajícím cestu do ráje

Silnice vedouodnikud nikam. Jen tam,kde auta krouží,si lidé myslí,že mohou být ptáky.

Pomalu svítá,tady a tam se odlupujíkousky tmy jak plátky stříbra.Do Zelené hory,do ambitů,se vlomilo slunce.Je zima jak šípa Svatá Markéta prošla po kopciJde i s tím malým.V košíku nesou pět kaprů,každý velký jak noha.Kostel zmodralpřišlým ránem.Ještě chvília vyšlápnutá cestičkase ponoří…

Ještě půl hodinynebo polovinu životačekat na vlak Tam. Chrchlající opilec na nádražípřevlečený serafín ve stříbrné říze. Čas vystřelený z hlavně,čistý průstřel srdcového krále.

Kdosi v tramvaji,hlavami plnézašeptal. Nebylo rozumět,však bylo to milé. To především.

Když na podzimzačnou ze země vylézat ocúny,to všichni Svatí vystrkují prsty z hlíny,aby se na chvilku připomněli. * V půlnočních šalinách v Brněobčas jezdí Duši.Poznají se podle zlatých očí,které se dívají do Nikam. * V Brně v jedenáctzvoní na Petrově…

Ulice Otevřené oknoKdosi vzdycháJe za tím sex? Někdo někoho podvedl? Rozbil se talíř?Vylilo se mléko?Nevrátí se? Samé otázky a žádná odpověď.

KřižovatkaAutaSemafor Auta jezdí dolevadoprava,nahorudolů. A zase doleva,doprava,nahorudolů. Změní se to pokaždé,když se změní světlo na semaforu. Zvláštní.