A své nemocnékladli do posvátných studánekvkládali do lůna starodávných dubůpozvedali nad ně ruce a sypali je svatou hlínou a popelem.Nemocní paks vlasy mokrýmitěly pokrytými hlínous listím na svých údechchodili a volalijsme čistíjsme uzdraveníjsme spasení. Toto však nebyloz výšek olympských bohůk…
Všude po krajiPomníčky vojákůKteří tolik byli milováni Milováni k smrtiMilováni kulkouMilováni bodákyMilováni granátyMilováni děly A jejich manželkyA jejich milenkyA jejich dětitolik plakaly Že miluje je kdosi jinýŽe miluje je mnohem vícŽe miluje je k smrti
Malevič Ať dělal co dělalkdyž maloval jablko,nakreslil vždy trojúhelník,nebo čtverec,nebo kruha nebo kříž.Ze stromu z Ráje.
Pořád je co říci. Hned z rána třeba – jaký chcete čaj? Pořád je co říci. Dopoledne – spěchám na tramvaj. Pořád je co říci. Po zákusku s kávou – libo-li ještě limonádu s mátou? Pořád je co říci. I po večeři – jak…
I.M.J. Asi bych, chtěl bych tě,na záda políbit.A přitom přemýšletvíš,jestli i ty bys chtělatělo vedle těla,mě v oplátku políbit.
Den za dnem opadávárudá růže z Myrny.Tedy ještě jednouna kotník zlatý řetízek připnout.Penetu vetknout do vlasůa roztančit se za zvuků kastanět.Jeden lístek růži zbývá.
Dělal a dělaldo dodělání Pak zpíval a zpívaldo uzpívání. Pak zpíval a dělala hrob mu zpíval. Jabloně nad nímdo skonání.
Jak se věší obraz Na úsvitu dneKdyž loupají se Poslední hobliny nociPřisuneš stoličkuNa připravené místo Pod trámNebo pod dřevěné schody do podkrovíStoupneš si na niZatlučeš skobuTam, kam až dosáhnešPak vezmeš metr, možná dva, hladkého provazuA smyčku, tak jen aby ses…
Jacques Prévert – Tant Pis Faites entrer le chien couvert de boueTant pis pour ceux qui n’aiment ni les chiens ni la boueFaites entrer le chien entièrement sali par la boueTant pis pour ceux qui n’aiment pas la boueQui ne…
Kdysi ti dva, chtěli společně stavět dům. Tak pro začátek,pro úplný začátek,vzali bednu od ovoce. Uvařili si čaja chvíli na bedně seděla ona a jako vyšívalaa chvíli na bedně seděl on a jako četl. Začalo pršet a ti dva dopili…