Štítek Krajina

#1171

Ještě před rozedněnímpopásají se na louce za naším domemkobylky stříbrné jako smích.Když vyjde Slunce, vodou přebrodí sea pak, pak je už nikdo nespatří. Snad utopí se ve studánce,do prázdného snění, nebo odletíjak modré písmo na obálce,a šedé ticho do větví.

#1162

Je skoro nábožné tichokdyž stromy v sadechodevzdávají plody své práce. Tu ořech, tu hruška choulí se v trávě. A nám zbývá. Sbírat a děkovat.

#1161

V mlhavém ránu, mé krásné olše, když havrani přilétají, kavky jejich větve opouští. Střídání stráží v nadolší.

#1160

Těch pět prstů loubinceje jako zajíc od krve,co přes křoví přeběhnea dech, který se vytrácí,v kotrmelcích žita zůstane. Posekaného a upečeného do křupavého chleba.

#1159

Experiment Držím jej v dlani a vypadá zmateně.Hrudníček se rychle zvedá,zobáček rozevírájako by hledal mouchu. Mírně zvětšuji sevření.Hrudník se zvedá pozvolna.Zobáček je otevřen téměř neustále.Nevypadá zmateně, ale spíš zděšeně. Znovu svírám dlaně.Hrudník se přesta zdvihat.Po několika minutách sevření hlavička klesá.Po…

#1154

U vodotrysku Kapičky vodylámou se v kamení.Znamení duhy. Holubi duhoví.V obloucíchlétají.

#1147

Kočka Po balkonovém zábradlí přeběhla kočka. Čtyři tlapky, ocas,modře, jemně mourovaná.To je za dnešek už druhá.

#1146

Po ránu zarůstajístopy v chodníčcích laníjenž obtiskly sedo svítání.

#1143

Rudý říjen Javory barví se do ruda,ale proč proboha?

#1139

Podzimní Odkudsi na mne teplo mávlo.Asi ze křoví. Hlásek po drozdovi.Snad, kdo ví. Nebo křídlo po vlaštovkách.Řeknu, ách. Tím teplem hřát se budu bych byl na horách.