Štítek Krajina

Zlaté loužičky pod platany. Už jsou celé holéa pořád pláčou dál.To, že asi vítrdo té nové zimy je donaha oškubal.

Pět prstů vtisklých do oblohy.Kaštánky po větvích doválely sudy.V řadách panenky woodoo.Podzimní obětiny.

Labe (U Nymburka) Plyne si kamsi. Neutíká.Ví,že všechna křídla labutíjsou na věčné časyuž dávno v ní.

Úplňková Na noční obloze, mráčky jemně kroucené, jak řezané do dlaně chvilku před spaním. Aby se nezapomnělo.

Slaměnky Barevné lístky slaměnektváří se navenekutrhnutě. Nehnutě v prachunejeden otazník.Proč? Kdo? A komu?

Pod nočními lampamizlaté potůčky světla.Jak kdyby ze slzía ono,aby tráva kvetla.

Na modré obloze,v zákrytu dva holoubci.Útočná letka.S olivovou větvičkou v zobáčcích.

Ještě před rozedněnímpopásají se na louce za naším domemkobylky stříbrné jako smích.Když vyjde Slunce, vodou přebrodí sea pak, pak je už nikdo nespatří. Snad utopí se ve studánce,do prázdného snění, nebo odletíjak modré písmo na obálce,a šedé ticho do větví.

Je skoro nábožné tichokdyž stromy v sadechodevzdávají plody své práce. Tu ořech, tu hruška choulí se v trávě. A nám zbývá. Sbírat a děkovat.

V mlhavém ránu, mé krásné olše, když havrani přilétají, kavky jejich větve opouští. Střídání stráží v nadolší.