Když vstávám, děkuji.
Když usínám, též.
Mezi tím, stíny modrých hor,
kladou se jeden přes druhý.
#3598
Největší přání?
Jednou se vyčůrat
bez bolesti.
Hrají si spolu.
Květy na chodnících
a městší metaři.
Potkali se –
můj palec
a jakýsi kámen.
Vážím si mouky
na babiččiny buchty.
Zájemci už jdou.
celou noc bliká
oranžová křižovatka
vychází slunce
#3597
Kdy už to skončí!
Další a další rakve
se vrací domů.
*
Konec naděje.
Medaile in Memoriam
a čestná salva.
*
Všude jen trosky.
V rádiu ale mluví
jen o vítězství.
#3596
Krůček po krůčku
myslel jsem že
nechal jsem tě v dálce
Kráčíš však se mnou
šum potoka v údolí
#3595
Stříbřitá věta přes chodník
na konci místo tečky
šnečí ulita.
Na trávě děti
běží ke svým rodičům.
Ke mně nikdo.
vrahem je zahradník
odloženou knihou
listuje vánek
v jezírku se zrcadlí
celá obloha i s žábou
List kaštanu
mi připomíná toho,
jenž tu není.
#3594
Rozpálené střechy
Blyštivá silnice z města
Apríl
*
včera na kmeni,
dnes na kameni
leží květ švestky
*
zvonění konví
zvonění přejezdu
znovu ráno
*
ráno sýkorky
nikdo neruší
je sobota
*
cvrčci cvrkají
smetám listy šácholanu
ptáci už vyvádí mladé?
#3593
tisknu ruku
jednomu po druhém
přístroje pípají
cesta úvozem
louže vlevo, vpravo
průtrž mračen
modrá obloha
a modrá obloha
mám žízeň
v punčochách
či bez
jarní závratě
#3592
příjdu, odejdu
plot se prohne
branka zavrzá
*
dva tuláci
pod jednou vrbou
čas ubíjí
*
miska rýže
hřeje v dlani
v mlhavém dni
*
list javoru i břízy –
stejně šedivý stín
na mé přikrývce
#3591
pořád jen ležíš
říkali
když jsem ležel
na břiše
na louce
jako mráz
promrzal hlínu a trávu
do kornoutu kontryhelu našíval krajku#3590
Změna času
Na hodinách
o hodinu víc.
Pořád nemám hlad.
*
„Chtěl bych to jinak“,
hlásím do oficíny.
Hlava jak koleno.
*
Na lepu na moly,
já a mol.
*
dva zobáčky
jedno hnízdo
a polystyren lítá