Rozbřesk
Čekáš, čekáš snad celý život.Na Slunce, až ti kůži zahalí.Na políbení, které ti rozevře ruce.Ořech se koulí ve dlani.Dočkáš se.I dnes.
Čekáš, čekáš snad celý život.Na Slunce, až ti kůži zahalí.Na políbení, které ti rozevře ruce.Ořech se koulí ve dlani.Dočkáš se.I dnes.
Kape, prší z šalmajíptáci v listí dřímají. Prší, šustí potajíDuše Duší zpívají. A obloha je šedivázpívá Duše rozpitá. Zpitá do němoty.
Padám na postel,ruce zkřížené. Snad ještě tuto nocAnděl mě nevezme. Ještě ráno, byl bych rád,kdybych ti pusu mohl dát. Tělo na tělo.
Listy javoru mají barvu borové kůrya místo smolou voní zapomněním.Schovaným pod třetí dívčí pihouv prameni za lesem.Co býval a už není.
Slunce vyšlov čaji šálku. S vděkem hledámmalou známku. Abych napsal pozdraveníza to ranní pohlazení. Snědé ženě na plantážipopřál – Dobrý den.
K večeru bývá taková jemná mlha.Jako když dámy kouřívaly v kavárně Savoy.A kolem cest je jantarem ložený závojz pohaslých hvězd, jenž v tichuchtěly dohasnout.
Ještě jednou se nadechnouta se špetkou naděje v hlasev mezeře mezi koledou a skoročokoládovým Mikulášemza rachotu vozíků masdo kapsy polohlasem zašeptat. Nebudete na mě hnusní, že ne? píp píp píp píííp píííííí
Na obzor maluju ti mraky.So cute, so fluffy.Za nimi slunko si krvácí.Tleskáš a směješ se – červánci.
Další suchý list dopada ještě není Listopad. Kdy se ten nálet zastaví.Snad až Zima Zemi obarví na sněhu-milo.
Bílé dřevo buků,hoří spolu v hluku.Padaného listí.To se zlato čistí. <<<>>> Dva holůbci divíleží spolu chvíli. Jistí byli si životem.Střelu teď majů pod srdcem. Dva holůbci sivíspolu jen chvílu byli. <<<>>> Medvědi aj medvědářepřišli spolu z kalendáře.Na Svaté Tři králepudou…