#4126
podíváš se nahorua tam oblohajako cirkusový stana ptáciakrobaté na visutých hrazdách
Damián
#4125
sólo pro dvě violy (da gamba) pro dva dechyčtyři rucedvě těla pod přikrývkou noci
#4124
Tête-à-têteRodokaps i Homérve stejné polici*snění mizízačíná denčas prvního dotýkání*na cestu zpátkyprostírám drobečky chlebastrávníků dostatek*v zapadajícím slunciprofil dívkynáhle vím, kolik je mi let
#4123
Měl bych ji mít snad míň rádkdyž se mi od ní vrací s cucfleky na krku? Polibte si vyochránci tradičních rodin…… merde!
#4122
Říkám, že se nic neděje…… tvrdit to, je naše povinnost. Tvrdit to před těmi,kteří si dnes hrají na písku.Před těmi,kteří zrovna sají mléko z prsů. Je naše povinnost,tvářit se, že se nic neděje.Vytvářet falešné pocity bezpečí,když se loď naklání.Když z…
#4121
kolik ještě té nevyřčené tíhy neviditelných balvanů nutných ke stavbě věže a zamyslíš se kolik vlastně tíhy aby se všechno vešlo na jedny holé plece kamenná věž přízraků dotýkajících se mého soukromého nebe
#4120
je půlnocmost přes řekuopuštěná náplavkave vodě odraz Měsíce kdosi volá o pomocsnad babka v šátku táhnoucí starý kufrsnad ožrala hledající svou láhevsnad nějaký místní tonoucí
#4119
Fruen fra havet /stjerne/ pomalu scházíš k voděpo těch černých kamenechkladli jsme je tam spoluMěsíc se zrcadlí v mlzevlnky zlehka hladí písekvstupuješ do ní po kolena
#4118
pták zemřelaň zemřevlk zemře jen my lidébránící se zuby nehtynechápeme smysl ani míru toho dění
#4117
když jsme stoupalistoupali jsme do mlhykdyž jsme klesaliklesali jsme do slunce cesta se pomalu vlnícíod řeky vpravona jejím koncizáře nikým neohraničená