#4288
přivřeš oči tak,že všechno,i letošní léto,je jedna úzká dlouhá čáradlouhý sled vzpomínek
přivřeš oči tak,že všechno,i letošní léto,je jedna úzká dlouhá čáradlouhý sled vzpomínek
Na cestě Tam na stéblech trávy zářily
stůl podíváš se zespodunalepené kousky žvýkačekprsty od rajské omáčkykresby voskovkamiodlepená cedulka výrobces rokem výroby přibližně stejně starý jako ty
slova průhlednázářící jako křišťáljsou tajimiž se obelhávám
jen černý vyleštěný kámena vybledlé snynaráží do sebejako do vlnolamuvítr je žene k soběodletující úlomky se podobají vranám
umírající velryby hladina zálivu pokrytá plasty ostrý vítr ve tváři slunce vychází
otecprázdno se prostěještě trochu zvýrazníkdyž s cizími lidmistojím v patách jeho postele
zblízka prohlížívzory na kobercibarevné uzlíkyvlas mezi nimihrst rozšlapaných burákůvzkazy bez adresáta
Na cestě do jiného domuříkala mi OnaMiláslyšíš?Bylo slyšet křupání popele pod nohama.Jinak nic.
všichni dělajíjako že nicže se nic nedějejako že spíčekají:hrají hrukdo první promluvíkdo se otočíkdo že je vinenže já nejsem já