#3723
vítr mi bere dech od úststojím na břehu jezeramraky si plují sem a tama déšť padá kam se mu zachce tak to je tam kde jsem
vítr mi bere dech od úststojím na břehu jezeramraky si plují sem a tama déšť padá kam se mu zachce tak to je tam kde jsem
Camino Hallo!Bonjour!Hej!Salut!Ahoj!Olá!Cześć!Szia!Ciao!Hello!Hola!Hallo!
kdosi za okny autobusuposouvá zešednutými městyzitra se probudímv jiném světězářící denobejme mne kolem ramen
povídejpovídej jako déšťpovídej jako šeptáníjako ticho povídej tak povídejpovídej něcoprostě mi jenom povídej
vržouvržouvržoudřevění ptáci (není to na báseň málo?) křídlo o křídlosečítají čas
Mrholí, když pohlédnu do polí.Prší, když otevřu modré dveře,dveře zpátky domů.Nepřicházíš, nepřestává,čas se znenadání zastavil.
jsem starýa přestoholí tě praštím do koulíjestli mi to jednou řeknešjsem starýa vím to
„Tolik knih napsaných o válcea přece,“ povzdechla si Smrt,„ji chtějí znovu prožít.“ I začala si prozpěvovata znělo to jako rachot zbraní.Jako řev zabíjených lidí.
Tvoje jméno je Eze Nwanyi. To znamená:Ta, kterou nemohu vystát.Ta, bez které nemohu žít.
Největší je O‘-o-to.Nejmenší je M’b-o-ni.Největší švihák je ale Bb-a-li.Dvěma prsty vrtí stříbrnou hůlkoua dlouhé chlupy z nosumá obtočené kolem pasu.