Damián

Damián

#3788

Dlouhovláska mi jednou povídá:„Byli bychom šťastnější,kdyby nebylo trápení?“Nevěděl jsem.

#3786

považoval jsemony předměty plovoucí na hladiněza pozůstatky pradávné básněza ozvěnu jejího srdce byly to trsy žabinceale i takbyly to úryvky Pramáti básně

#3785

Když vstávámVeliké Srdce je už vzhůru.Čeká.Aby mi oblíznulo obličej.S odkrytým břichem čeká.Na ranní misku žrádla.