#4298
v granátovém jablkuschoulíš se ty nestydatáse smyslnými rtynabízíš se tulákůmza pár penízkůa já —
v granátovém jablkuschoulíš se ty nestydatáse smyslnými rtynabízíš se tulákůmza pár penízkůa já —
kameny každé slovo které vypustíš z úst je obtíženo kameny takto vypadá kamenování –zdánlivě mrtvé tělo se ještě pohne úd zkroutí pramének krve z tvého srdce navždy pohltí …
marranos široké okrajesnažím se jim vyhnoutkdyž prázdnou stránkou semlčky blížím k tobězůstává jediné místo –vpisuješ do něj jménonedá se vyhnout marranos tětiva drnčí a slovo to slovo stále nezasáhlo svůj cíl
rozvzpomínat seněkde v rohuohleduplněneslyšně lkátlomit rukama nad tímco jsem sám před sebou zapomněl
spadané listí tvoří závějejdu nazlátlou pěšinoua raduji se s větrem,který také tančí
v čekárně mokré kabátyty z čekárnyti po leviciti po pravici těžký teplý vzduch volají – další
aimaa/kissaa otisk prstu –vzduch se ještě chvějejak si zapamatovávápapilární čáry na ústech
teď tomu rozumímtomu říkáníkteré sis nechávala pro sebe teď tomu rozumímtomu před tími po tom
možná že to slovo znášmožná jsi ho jen vyslovilatvoje tajemstvítvůj dech
nakrčíš čelo nosobraz plamene v očíchvzdálenost k nim a od nichod malíčku k palci noci