#4083
mizí jeden po druhémjejich místa však zůstávajity temné stíny hrající vrhcábyse strašlivě hádají
mizí jeden po druhémjejich místa však zůstávajity temné stíny hrající vrhcábyse strašlivě hádají
a: je to fulminantníopravdu fulminantní b: je to flagrantníopravdu flagrantní c: je to impertinentníopravdu impertinentní a tak tam ti tři stália přeřvávali senež je stará Blažková polila vodou od brambor
bolest přichází a odcházíjako vlny umírající v písku pláže u mých nohoupokusit se vydechnoutzadržet dechzabít je všechnyjediným úderem malíkové hrany
teprve když se onu myšlenkupokusím uvěznit do slov vidímjak těžký žalář jsempro tak drobného ptáčka utvořil
celá konstrukcepečlivě vybalancovanápodepřena v jediném bodějakožto důkaz nemožného když tumoucha vlétnemi do pootevřených úst
pocta konečně vydáno tiskemvěčná to poctaLórem lórum et ipsem
socha z parského mramoru místo obličejeoči bez nosunos bez ústústa bez výrazuciví do prázdnaVenuše Milétská
svátek jara bez ǁ ǁ pod-prd
Je neděle ráno a je vymalováno Věříš?Věřím. Surrexit Christus, haleluia.
jsi tu se mnou jako tóntichý a nepostřehnutelnýnikdo ho neslyšímluvíš jen mým jazykemjdeš mi v patáchponášíš v náručívím to