Hostie lístků olší
zdají se být plošší,
když soumrak je
tuší poleje.
U této básničky jsem byl požádán o improvizaci na téma řeka Olše, tak tady je:
Hmmm,
řeka.
Ta tiše cinká.
Jak maminka,
když večer
volá k večeři.
A pak po umývání,
každýho zvlášť
po vláskách pohladí
dlaní
pšeničnou
zívaní
modrý pruhy
duchýnek
holubička
řezaná
z lipovýho špalíčku
v zobáčku
větvičku.
Už jdi spát…