Předchozí | Následující
#1339

Nahýbal jsem se,
že uslyším tvůj hlas.
Ucho jsem přiložil
až k tvým ústům.
Neslyšel jsem nic.
Jen vánek snad
nebo jemný šelest.
Tehdy jsem chtěl nad tebou zlomit hůl.
K čemu je bůh, kterého nikdo neslyší.
Neudělal jsem to,
neboť jsem se bál,
že totéž bys udělal ty.
Kdybys opravdu byl.