#1784
Prší do saduz plných stromů třešní.Růžovou pláštěnku z lístků mášjako princezna Věř-mi.
Prší do saduz plných stromů třešní.Růžovou pláštěnku z lístků mášjako princezna Věř-mi.
Na hladinu,když jsem začal tvoje jméno psát,začalo sněžit.Opadal, snad celý, třešní sad.Ach, nedopsal jsem.
Když se dívám do korun stromů a prší sněhulačky Podsypu tě pilinamipotom ještě peřinami.Abys neklouzala.Jako ta malá.Jako obě.
Neotáčeje se,plnil jsem slib,že neotočím se.Ořechy padaly do trávypřitom tak teskněa já se neotočil,i když ses smála. Já se pořád neotočil.
Perlový náhrdelník,náhrdelník z perliček.Dám ti na krček.Mezi prsy tvýmimezi prsty tvýmipoteče, óó, až tam.Tam se podívám,na perlová stehna tvá.
Na ňadrech tvých bílýchoči moh nechat Měsíc.Nečervenal sepranic.A tys ho nechala,ať pase se na nich (ten prasák),tralala.
Sprchování Srážená pára stékápo mléčném skle. Tam, kde se ti opřela záda.
Ukazovala mi na podbřiškujak zvedne skleničku.Do výšky. Z lehu na zádech.Bralo to až dech.Občas jsem ji podržel,když se zachvěla.
Můj milý,když jsme se potkalizastavil se mi dech.Ale tys neviděl moje oči,běžící s těmi tvýmiza další obzor.Jen klobouk sis podrželaby ti s větremnepláchnul na kraj světa.
Sauna v Jokikylä Viděl jsem tě u jezeratvoje kůže celá bílá,v závěji se zatřpytila.Já však,pohledem jsem nehnul.