Štítek Zamilovánky

Splývání Snad, že se mi chce spát,myslím na tebe,zdali spíš.

Když se mi písek dostane do bot,vím, jak ho vytřepat. Co nevím je,jak vytřepat tebe,když mi spadneš za kůži.

Nad ránem, pod okny,proběhnul mrazík.Za ním, smečka psů honících. A ty směješ se?Tvůj smích je jinovatkou.Na růžích mých, včera vonících.

Úterý Drobečky chlebasmetáš do zástěry.Modrá, bílá.Ruce v klíně prostřeny.Jsi bledší než obvykle.Stopečku červeného vína?Podávám svetr.Je ti zima. Bylo to úterý.

Jsme jako pár zimních rukavic. Ty jsi leváa já pravá. Nebo naopak? Na palci se miod tebe dělá dírka.

Nakreslím těproti slunci.Černou siluetuproti jasu dne. Až foukne vítr,tak se rozplyneš.Budu tě znovu hledatsnad už naposled.

Dobrodruh Přes prsy ti Měsíckreslí bílý pruh. Bílé brázdy na prostěradle. Na něm škuner,křtěný Dobrodruh.

Vzpomínání Je tolik míst,kde bych tě mohl najít. Bloumám po městěa nahlížím do výkladů. Nahlížím večer do průjezdů,po náplavce se ptám a ty nikde. Půjdu tedy do cukrárnya vzpomenu si na tebe tam. U vídeňské kávy a věnečku, Dagmaro.

Byla jsi jako šepot moře. Dunění skal,hukot bouře. Šelest trav. A já tě neslyšel…?