#2646
Skloněnou, nad vanou prádla,chytil jsem ji za boky.Prsa z bronzu,jako by zazvonila poledne.Naštvaně pleskla košilí o okraj vanya zařvala – ty prasáku,myslíš jen na jedno.Dal jsem jí zapravdu.
Štítek Zamilovánky
#2623
Projdeš kolem,rozhrneš závěs,protože tvé květiny, ach,potřebují slunce. Když se vracíš,obejdeš mne.Průnik hmoty, totiž,je zastaralý pojem.
#2622
Zůstávám v sadu. Sám.S jablky připomínacími.Tvé rty jsou jako ona.Náš hřích taky.Ohanbí přikrytá travou,odešli jsme se zavřenýma očima.
#2606
Dotkla sesa zdálo se, že omylem.Pak už si nepamatuji, jestli jsme se ještě potkali.Vzpomínky jsou zrádné,mnohdy vypadají jako modré ovce.
#2599
popíjeli mátový čaja on jí kreslilna krk prstem měsíčky
#2593
Jemnými barvamichryzantéma ve váze jak v lůžko ponořená.Chvátal jsem za tebou. A ten květ, jsem prostě přehlédnul.
#2582
Smíš se dívat,když se převlékám za závěsem. Bílé hedvábí nadouvá se,jako plachtoví korábů. Jediný pohyb,zmizím, rozplynu se v mořské tříšti. Slunce zvedá mlhu. Snad zahlédneš mě celou.
#2569
Moře Bylas jak moře,jemné, bílé vlnky,pod hladinou mrštné ryby,velké a masité ústřice.Vodní trávy se vlnily sem a tam. Neříkal jsem nic. Neboť z klidného mořeby se rázem stal ocelově šedivý oceán,chocholy vln by tloukly špičatá skaliskaa já bych věděl, že…
#2541
Kde jsme se potkali,že ve mně pořád zůstáváš? I přes to; klíč najdeš pod rohožkou.
#2539
Ve dvě ráno,schovávám hlavu pod deku.Pokouším se myslet na někoho jiného.